Dnešní studium: Exodus 16

Český ekumenický překlad

1  Pak vytáhli z Élimu. Celá pospolitost Izraelců přišla na poušť Sín, která je mezi Élimem a Sínajem, patnáctý den druhého měsíce poté, co vyšli z egyptské země. 2  Celá pospolitost Izraelců na poušti opět reptala proti Mojžíšovi a Áronovi. 3  Izraelci jim vyčítali: „Kéž bychom byli zemřeli Hospodinovou rukou v egyptské zemi, když jsme sedávali nad hrnci masa, když jsme jídávali chléb do sytosti. Vždyť jste nás vyvedli na tuto poušť, jen abyste celé toto shromáždění umořili hladem.“ 4  Hospodin řekl Mojžíšovi: „Já vám sešlu chléb jako déšť z nebe. Ať lid vychází a sbírá, co denně spotřebují. Tak je podrobím zkoušce, budou-li se řídit mým zákonem, či nikoli. 5  Když budou připravovat, co přinesou, ať je toho šestého dne dvakrát tolik, než co nasbírají každodenně.“ 6  Mojžíš a Áron řekli všem Izraelcům: „Večer poznáte, že vás z egyptské země vyvedl Hospodin. 7  A ráno spatříte Hospodinovu slávu, ačkoli slyšel vaše reptání proti sobě. Co jsme my, že reptáte proti nám?“ 8  Pak Mojžíš dodal: „Poznáte to podle toho, že vám Hospodin dá večer k jídlu maso a ráno k nasycení chléb, ačkoli slyšel reptání, jak jste proti němu reptali. Co jsme my? Nereptáte proti nám, ale proti Hospodinu.“ 9  Áronovi Mojžíš řekl: „Vyzvi celou pospolitost Izraelců: ‚Přistupte před Hospodina, neboť slyšel vaše reptání.‘“ 10  Když mluvil Áron k celé pospolitosti Izraelců, obrátili se k poušti, a vtom se ukázala v oblaku Hospodinova sláva. 11  Tu Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 12  „Slyšel jsem reptání Izraelců. Vyhlas jim: ‚Navečer se najíte masa a ráno se nasytíte chlebem, abyste poznali, že já jsem Hospodin, váš Bůh.‘“ 13  Když pak nastal večer, přiletěly křepelky a snesly se na tábor. A ráno padala kolem tábora rosa. 14  Když rosa přestala padat, hle, na povrchu pouště leželo po zemi cosi jemně šupinatého, jemného jako jíní. 15  Když to Izraelci viděli, říkali jeden druhému: „Man hú?“ (To je: „Co je to?“) Nevěděli totiž, co to je. Mojžíš jim řekl: „To je chléb, který vám dal Hospodin za pokrm. 16  Hospodin přikázal toto: Nasbírejte si ho každý, kolik potřebujete k jídlu. Každý vezmete podle počtu osob ve svém stanu ómer na hlavu.“ 17  Izraelci tak učinili a nasbírali někdo více, někdo méně. 18  Pak odměřovali po ómeru. Ten, kdo nasbíral mnoho, neměl nadbytek, a kdo nasbíral málo, neměl nedostatek. Nasbírali tolik, kolik každý k jídlu potřeboval. 19  Mojžíš jim řekl: „Nikdo ať si nenechává nic do rána!“ 20  Ale oni Mojžíše neposlechli a někteří si něco do rána nechali. To však zčervivělo a páchlo. Mojžíš se na ně rozlítil. 21  Sbírali to tak ráno co ráno, kolik každý k jídlu potřeboval. Když však začalo hřát slunce, rozpustilo se to. 22  Šestého dne nasbírali toho chleba dvakrát tolik, totiž dva ómery na osobu. Tu přišli všichni předáci pospolitosti a oznámili to Mojžíšovi. 23  Ten jim řekl: „Toto praví Hospodin: Zítra je slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku. Co je třeba napéci, napečte, a co je třeba uvařit, uvařte. A vše, co přebývá, uložte a opatrujte do rána.“ 24  Uložili to tedy do rána, jak Mojžíš přikázal. A nezapáchalo to, ani se do toho nedali červi. 25  Mojžíš pak řekl: „Snězte to dnes, protože dnes je Hospodinův den odpočinku. Dnes nenajdete na poli nic. 26  Šest dní budete sbírat, ale sedmý den je den odpočinku. Ten den nebude nic padat.“ 27  Když přesto někteří z lidu sedmého dne vyšli, aby sbírali, nic nenašli. 28  Hospodin řekl Mojžíšovi: „Jak dlouho se budete zpěčovat a nebudete dbát mých příkazů a řádů? 29  Hleďte, vždyť Hospodin vám dal den odpočinku. Proto vám dává šestého dne chléb na dva dny. Zůstaňte každý, kde jste, ať nikdo sedmého dne nevychází ze svého místa.“ 30  Lid tedy sedmého dne odpočíval. 31  Dům izraelský pojmenoval ten pokrm mana. Byl jako koriandrové semeno, bílý, a chutnal jako medový koláč. 32  Mojžíš řekl: „Hospodin přikázal toto: Naplň tím ómer, aby to bylo opatrováno po všechna vaše pokolení, aby viděla chléb, kterým jsem vás na poušti živil, když jsem vás vyvedl z egyptské země.“ 33  Áronovi Mojžíš řekl: „Vezmi jeden džbán, nasyp do něho plný ómer many a ulož to před Hospodinem, aby to bylo opatrováno po všechna vaše pokolení.“ 34  Áron to tedy uložil před schránou svědectví, aby to bylo opatrováno, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal. 35  Izraelci jedli manu po čtyřicet let, dokud nepřišli do země, v níž se měli usadit; jedli manu, dokud nepřišli na pokraj kenaanské země. 36  Ómer je desetina éfy.

Slovenský ekumenický překlad

1 Celá izraelská pospolitosť odišla z Élimu a pätnásty deň druhého mesiaca po odchode z Egypta prišla na púšť Sín, ktorá je medzi Élimom a Sinajom. 2 Celá izraelská pospolitosť reptala proti Mojžišovi a Áronovi. 3 Izraeliti im hovorili: Radšej sme mohli pomrieť Hospodinovou rukou v Egypte, keď sme sedávali pri hrncoch mäsa a najedli sme sa chleba do sýtosti. Vy ste nás však vyviedli na púšť, aby ste celé toto zhromaždenie vyhubili hladom. 4 Hospodin povedal Mojžišovi: Ja vám zošlem chlieb, ktorý bude padať z neba. Ľud nech vychádza a naberie si, koľko bude každý deň potrebovať. Tým ho vyskúšam, či sa bude správať podľa môjho zákona, alebo nie. 5 Na šiesty deň si nazbierajú a pripravia dvakrát toľko než v iné dni. 6 Mojžiš a Áron povedali všetkým Izraelitom: Večer poznáte, že to bol Hospodin, kto vás vyviedol z Egypta, 7 a ráno uzriete Hospodinovu slávu. Počul totiž vaše reptanie proti Hospodinovi. Veď čo sme my, že repcete proti nám? 8 Mojžiš dodal: Poznáte to podľa toho, že Hospodin vám dá večer jesť mäso a ráno chlieb, aby ste sa nasýtili, a to napriek tomu, že počul, ako ste proti nemu reptali. Čo sme my? Nie proti nám repcete, ale proti Hospodinovi. 9 Mojžiš povedal Áronovi: Povedz celej izraelskej pospolitosti: Predstúpte pred Hospodina, lebo počul vaše reptanie! 10 Keď to Áron oznámil celej pospolitosti Izraelitov, obrátili sa k púšti a vtedy sa v oblaku zjavila Hospodinova sláva. 11 Hospodin povedal Mojžišovi: 12 Počul som reptanie Izraelitov. Oznám im: Podvečer sa najete mäsa a ráno sa nasýtite chlebom, aby ste vedeli, že ja som Hospodin, váš Boh. 13 Keď nastal večer, prileteli prepelice a pokryli tábor. Ráno zasa ležala okolo tábora napadaná rosa. 14 Keď sa rosa stratila, na povrchu púšte sa objavilo čosi drobné, zrnité, drobné ako inovať. 15 Keď to Izraeliti videli, jeden druhého sa pýtali: Čo je to? Nevedeli totiž, čo to je. Mojžiš im povedal: To je chlieb, ktorý vám dáva Hospodin ako pokrm. 16 Toto je to, o čom Hospodin prikázal: Nech si každý nazbiera toľko, koľko potrebuje na jedenie. Každý si naberie podľa počtu osôb v stane, ómer na osobu. 17 Izraeliti tak aj urobili; niekto nazbieral viac, iný menej. 18 Potom odmeriavali ómerom. Ten, kto nazbieral mnoho, nemal nadbytok. Kto nazbieral málo, nemal nedostatok. Každý nazbieral toľko, koľko potreboval. 19 Mojžiš im povedal: Nech si z toho nikto neodkladá na ráno! 20 Niektorí však Mojžiša neposlúchli a niečo si ponechali na ráno. Sčervivelo im to a zapáchalo. Mojžiš sa na nich rozhneval. 21 Tak zbierali každé ráno podľa toho, kto koľko zjedol. Keď začalo hriať slnko, roztopilo sa to. 22 Šiesty deň si nazbierali dvakrát toľko chleba, dva ómery na osobu. Vtedy prišli všetky kniežatá pospolitosti a hlásili to Mojžišovi. 23 Ten im povedal: Toto hovorí Hospodin: Zajtra je sobota, deň odpočinku zasvätený Hospodinovi. Čo treba upiecť, upečte, čo treba uvariť, uvarte, čo zostane, odložte a uschovajte do rána. 24 Odložili si teda na ráno, ako prikázal Mojžiš, a nezapáchalo to, ani červy v tom neboli. 25 Mojžiš povedal: Zjedzte to dnes, lebo dnes je Hospodinov sobotný deň odpočinku. Dnes nenájdete na poli nič. 26 Šesť dní budete zbierať, siedmy deň je však deň sobotného odpočinku, v ten deň nič nenájdete. 27 Keď niektorí z ľudu šli zbierať aj siedmy deň, nič nenašli. 28 Vtedy Hospodin povedal Mojžišovi: Dokedy mi budete odporovať a nebudete zachovávať moje príkazy a zákony? 29 Pozrite, Hospodin vám dal deň sobotného odpočinku. Preto vám šiesty deň dáva chlieb na dva dni. Každý nech zostane tam, kde je. Siedmy deň nech nikto nevychádza zo svojho miesta. 30 Ľud teda siedmy deň odpočíval. 31 Tomu pokrmu dali Izraeliti meno manna. Bol biely ako koriandrové semeno a chutil ako medový koláč. 32 Mojžiš povedal: Hospodin prikázal toto: Naplň mannou ómer, aby sa zachovala pre vaše budúce pokolenie, aby videli chlieb, ktorým som vás živil na púšti, keď som vás vyviedol z Egypta. 33 Mojžiš povedal Áronovi: Vezmi džbán, nasyp doň plný ómer manny a ulož ju pred Hospodinom, aby sa zachovala pre vaše pokolenia. 34 Áron ju položil pred svedectvo, aby sa uchovala, ako Hospodin prikázal Mojžišovi. 35 Izraeliti jedli mannu štyridsať rokov, kým neprišli do krajiny, v ktorej sa mali usídliť. Jedávali mannu, kým neprišli k hraniciam Kanaánu. 36 Ómer je desatina éfy.

Nyní je tedy prostor pro vaše sdílení. Přeji pěkný den.

Share and Enjoy