Dnešní studium: Exodus 33

Český ekumenický překlad

1  Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Vyjdi odtud, ty i lid, který jsi vyvedl ze země egyptské, do země, kterou jsem přísežně slíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi: Dám ji tvému potomstvu. 2  Pošlu před tebou svého posla a vypudím Kenaance, Emorejce, Chetejce, Perizejce, Chivejce i Jebúsejce. 3  Půjdete do země oplývající mlékem a medem. Já však nepůjdu uprostřed vás, abych vás cestou nevyhubil, neboť jste lid tvrdošíjný.“ 4  Když lid uslyšel tuto zlou zprávu, začali truchlit a nikdo na sebe nevzal žádnou ozdobu. 5  Potom řekl Hospodin Mojžíšovi: „Řekni Izraelcům: Jste tvrdošíjný lid. Kdybych šel jediný okamžik uprostřed vás, musel bych vás vyhladit. Nyní však ze sebe složte své ozdoby, ať vím, jak mám s vámi naložit.“ 6  Od hory Chorébu se tedy Izraelci zbavili všech ozdob. 7  Mojžíš vzal stan a postavil si jej venku za táborem opodál tábora a nazval jej stanem setkávání. Když někdo hledal Hospodina, vycházel ke stanu setkávání, který byl venku za táborem. 8  A když Mojžíš vycházel ke stanu, všechen lid povstával; zůstali stát, každý u vchodu do svého stanu, a hleděli za Mojžíšem, dokud nevešel do stanu. 9  Kdykoli Mojžíš vcházel do stanu, sestupoval oblakový sloup a stál u vchodu do stanu. A Hospodin rozmlouval s Mojžíšem. 10  Všechen lid viděl oblakový sloup, stojící u vchodu do stanu; tu všechen lid povstával a klaněli se, každý u vchodu do svého stanu. 11  A Hospodin mluvil s Mojžíšem tváří v tvář, jako když někdo mluví se svým přítelem. Potom se Mojžíš vracel do tábora. Ale mládenec Jozue, syn Núnův, který mu přisluhoval, se ze stanu nevzdaloval. 12  Mojžíš řekl Hospodinu: „Hleď, ty mi říkáš: Vyveď tento lid. Ale nesdělil jsi mi, koho chceš se mnou poslat, ačkoli jsi řekl: ‚Já tě znám jménem, našel jsi u mne milost.‘ 13  Jestliže jsem tedy nyní u tebe našel milost, dej mi poznat svou cestu, abych poznal tebe a našel u tebe milost; pohleď, vždyť tento pronárod je tvůj lid.“ 14  Odvětil: „Já sám půjdu s vámi a dám vám odpočinutí.“ 15  Mojžíš mu řekl: „Kdyby s námi neměla být tvá přítomnost, pak nás odtud nevyváděj! 16  Podle čeho jiného by se poznalo, že jsem u tebe našel milost já i tvůj lid, ne-li podle toho, že s námi půjdeš; tím budeme odlišeni, já i tvůj lid, od každého lidu na tváři země.“ 17  Hospodin Mojžíšovi odvětil: „Učiním i tuto věc, o které mluvíš, protože jsi u mne našel milost a já tě znám jménem.“ 18  I řekl: „Dovol mi spatřit tvou slávu!“ 19  Hospodin odpověděl: „Všechna má dobrota přejde před tebou a vyslovím před tebou jméno Hospodin. Smiluji se však, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.“ 20  Dále pravil: „Nemůžeš spatřit mou tvář, neboť člověk mě nesmí spatřit, má-li zůstat naživu.“ 21  Hospodin pravil: „Hle, u mne je místo; postav se na skálu. 22  Až tudy půjde moje sláva, postavím tě do skalní rozsedliny a zakryji tě svou dlaní, dokud nepřejdu. 23  Až dlaň odtáhnu, spatříš mě zezadu, ale mou tvář nespatří nikdo.“

Slovenský ekumenický překlad

1 Hospodin povedal Mojžišovi: Odíď odtiaľto aj s ľudom, ktorý si vyviedol z Egypta, do krajiny, ktorú som pod prísahou sľúbil Abrahámovi, Izákovi a Jákobovi, keď som povedal: Dám ju tvojmu potomstvu. 2 Pošlem pred tebou anjela a vyženiem Kanaánčanov, Amorejčanov, Chetitov, Perizzejov, Chivvijov a Jebúsejov. 3 Prídeš do krajiny oplývajúcej mliekom a medom. Ja však nepôjdem s vami, lebo ste tvrdošijný ľud. Inak by som vás musel cestou vyhubiť. 4 Keď ľud počul túto zlovestnú reč, zosmutnel a nikto si na seba nevzal nijakú ozdobu. 5 Potom Hospodin povedal Mojžišovi: Povedz Izraelitom: Ste tvrdošijný ľud! Keby som čo len chvíľu šiel s vami, musel by som vás vyhubiť. Teraz však odložte zo seba svoje ozdoby, nech viem, ako s vami naložím. 6 Od vrchu Horeb už Izraeliti nenosili ozdoby. 7 Mojžiš vzal stan a postavil si ho mimo tábora, ďalej od tábora a nazval ho stanom stretávania. Keď niekto hľadal Hospodina, vychádzal k stanu stretávania, ktorý bol mimo tábora. 8 Keď Mojžiš vychádzal k stanu, všetok ľud vstal, každý sa postavil k vchodu svojho stanu a hľadel na Mojžiša, kým nevošiel do stanu. 9 Len čo Mojžiš vošiel do stanu, oblačný stĺp zostúpil, zastal pri vchode do stanu a Hospodin sa rozprával s Mojžišom. 10 Keď všetok ľud videl, že oblačný stĺp stojí pri vchode do stanu, ľud vstával a hlboko sa klaňal, každý pri vchode do svojho stanu. 11 Hospodin sa rozprával s Mojžišom z tváre do tváre, ako keď sa niekto rozpráva so svojím priateľom. Potom sa vrátil do tábora. Jeho mladý služobník Jozua, Núnov syn, sa však zo stanu nevzďaľoval. 12 Mojžiš povedal Hospodinovi: Pozri, ty mi hovoríš: Vyveď tento ľud, ale neoznámil si mi, koho chceš so mnou poslať, hoci si mi povedal: Poznám ťa po mene, ba aj moju priazeň si si získal. 13 Ak som teda u teba našiel priazeň, daj mi poznať svoju cestu, aby som ťa poznával a neustále mal tvoju priazeň. Pozri, veď tento národ je tvoj ľud! 14 On odpovedal: Ja sám pôjdem s vami a privediem vás k odpočinku. 15 Mojžiš mu odpovedal: Ak nepôjdeš s nami, ani nás odtiaľto nevyvádzaj! 16 Ako inak poznám, že som spolu s tvojím ľudom získal tvoju priazeň, ak nie podľa toho, že pôjdeš s nami? Tým sa budem spolu s tvojím ľudom líšiť od ostatných národov na zemi. 17 Hospodin povedal Mojžišovi: Aj to, o čo si prosil, urobím, lebo si získal moju priazeň a poznám ťa podľa mena. 18 On však povedal: Ukáž mi svoju slávu! 19 Hospodin mu povedal: Ukážem ti všetku svoju dobrotu a vyslovím pred tebou svoje meno Hospodin. Zmilujem sa, nad kým sa chcem zmilovať, a zľutujem sa, nad kým sa chcem zľutovať. 20 A ešte mu povedal: Mňa nemôžeš vidieť, lebo mňa nikto nemôže vidieť a zostať pritom nažive. 21 Hospodin povedal: Tu pri mne je miesto, vystúp na skalu! 22 Keď tadiaľ pôjde moja sláva, položím ťa do skalnej trhliny, a kým prejdem, zakryjem ťa svojou dlaňou. 23 Keď odtiahnem svoju dlaň, uvidíš ma iba od chrbta. Moja tvár sa nedá vidieť.

Nyní je tedy prostor pro vaše sdílení. Přeji pěkný den.

Share and Enjoy