3
Exodus 34
Dnešní studium: Exodus 34
Český ekumenický překlad
1 Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vytesej si dvě kamenné desky jako ty první, já na ty desky napíšu slova, která byla na prvních deskách, jež jsi roztříštil. 2 Připrav se na ráno; vystoupíš zrána na horu Sínaj a postavíš se tam na vrcholku hory ke mně. 3 Nikdo s tebou nevystoupí, a též ať se na celé hoře nikdo neukáže, ani brav nebo skot ať se nepase poblíž té hory.“ 4 Mojžíš tedy vytesal dvě kamenné desky, jako ty první. Za časného jitra vystoupil na horu Sínaj, jak mu Hospodin přikázal, a do rukou vzal obě kamenné desky. 5 Tu sestoupil Hospodin v oblaku. Mojžíš tam zůstal stát s ním a vzýval Hospodinovo jméno. 6 Když Hospodin kolem něho přecházel, zavolal: „Hospodin, Hospodin! Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný, 7 který osvědčuje milosrdenství tisícům pokolení, který odpouští vinu, přestoupení a hřích; avšak viníka nenechává bez trestu, stíhá vinu otců na synech i na vnucích do třetího a čtvrtého pokolení.“ 8 Mojžíš rychle padl na kolena tváří k zemi, klaněl se 9 a řekl: „Jestliže jsem, Panovníku, nalezl u tebe milost, putuj prosím, Panovníku, uprostřed nás. Je to lid tvrdošíjný; promiň nám však vinu a hřích a přijmi nás jako dědictví.“ 10 Hospodin odpověděl: „Hle, uzavírám s vámi smlouvu. Před veškerým tvým lidem učiním podivuhodné věci, jaké nebyly stvořeny na celé zemi ani mezi všemi pronárody. Všechen lid, uprostřed něhož jsi, uvidí Hospodinovo dílo; neboť to, co já s tebou učiním, bude vzbuzovat bázeň. 11 Bedlivě dbej na to, co ti dnes přikazuji. Hle, vypudím před tebou Emorejce, Kenaance, Chetejce, Perizejce, Chivejce a Jebúsejce. 12 Dej si pozor, abys neuzavíral smlouvu s obyvateli té země, do které vejdeš, aby se nestali uprostřed tebe léčkou. 13 Proto jejich oltáře poboříte, jejich posvátné sloupy roztříštíte a jejich posvátné kůly pokácíte. 14 Nebudeš se klanět jinému bohu, protože Hospodin, jehož jméno je Žárlivý, je Bůh žárlivě milující. 15 Neuzavřeš smlouvu s obyvateli té země. Budou se svými bohy smilnit a svým bohům obětovat a tebe pozvou, abys jedl z jejich obětního hodu; 16 a ty budeš brát z jejich dcer manželky pro své syny a jejich dcery budou se svými bohy smilnit a svádět tvé syny, aby smilnili s jejich bohy. 17 Nebudeš si odlévat sochy bohů. 18 Budeš dbát na slavnost nekvašených chlebů. Sedm dní budeš jíst nekvašené chleby, jak jsem ti přikázal, ve stanovený čas v měsíci ábíbu; neboť v měsíci ábíbu jsi vyšel z Egypta. 19 Všechno, co otvírá lůno, bude patřit mně, i každý samec z prvého vrhu tvého stáda, skotu i bravu. 20 Osla, který se narodil jako první, vyplatíš ovcí; jestliže jej nevyplatíš, zlomíš mu vaz. Vyplatíš každého svého prvorozeného syna. Nikdo se neukáže před mou tváří s prázdnou. 21 Šest dní budeš pracovat, ale sedmého dne odpočineš; i při orbě a při žni odpočineš. 22 Budeš slavit slavnost týdnů, prvních snopků pšeničné žně, a slavnost sklizně na přelomu roku. 23 Třikrát v roce se každý z vás, kdo je mužského pohlaví, ukáže před Pánem Hospodinem, Bohem Izraele. 24 Vyženu před tebou pronárody a rozšířím tvé pomezí. Nikdo nebude žádostiv tvé země, když se půjdeš třikrát v roce ukázat před Hospodinem, svým Bohem. 25 Nebudeš porážet dobytče tak, aby krev mého obětního hodu vytekla na něco kvašeného. Nebudeš přechovávat přes noc do rána nic z oběti při slavnosti hodu beránka. 26 Prvotiny raných plodů své role přineseš do domu Hospodina, svého Boha. Nebudeš vařit kůzle v mléku jeho matky.“ 27 Hospodin řekl Mojžíšovi: „Napiš si tato slova, neboť podle těchto slov uzavírám s tebou a s Izraelem smlouvu.“ 28 A byl tam s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí; chleba nepojedl a vody se nenapil, nýbrž psal na desky slova smlouvy, desatero přikázání. 29 Když pak Mojžíš sestupoval z hory Sínaje, měl při sestupu z hory desky svědectví v rukou. Mojžíš nevěděl, že mu od rozhovoru s Hospodinem září kůže na tváři. 30 Když Áron a všichni Izraelci uviděli, jak Mojžíšovi září kůže na tváři, báli se k němu přistoupit. 31 Ale Mojžíš je zavolal, i vrátili se k němu Áron a všichni předáci pospolitosti a Mojžíš k nim promluvil. 32 Potom přistoupili všichni Izraelci a on jim přikázal všechno, o čem s ním Hospodin mluvil na hoře Sínaji. 33 Když k nim Mojžíš přestal mluvit, dal si na tvář závoj. 34 Kdykoli Mojžíš vstupoval před Hospodina, aby s ním mluvil, odkládal závoj, dokud nevyšel. Pak vycházel, aby k Izraelcům mluvil, co mu bylo přikázáno. 35 Izraelci spatřili Mojžíšovu tvář a viděli, jak mu kůže na tváři září. Proto si Mojžíš dával na tvář závoj, pokud nešel mluvit s Hospodinem.
Slovenský ekumenický překlad
1 Hospodin povedal Mojžišovi: Vykreš dve kamenné tabule, ako boli predchádzajúce. Ja na ne napíšem slová, čo boli na predchádzajúcich tabuliach, ktoré si rozbil: 2 Buď pripravený! Ráno vystúpiš na vrch Sinaj a na jeho končiari sa postavíš ku mne. 3 Nikto však nesmie vystúpiť s tebou a nikto nech sa neukazuje na celom vrchu. Ba ani ovce, ani dobytok sa nesmú pásť oproti tomuto vrchu. 4 Mojžiš teda vykresal dve kamenné tabule, ako tie predchádzajúce. Včasráno vstal, vystúpil na vrch Sinaj, ako mu prikázal Hospodin a vzal do rúk obe kamenné tabule. 5 Keď Hospodin zostúpil v oblaku, Mojžiš sa tam k nemu postavil a vzýval meno Hospodina. 6 Hospodin prechádzal pred ním a volal: Hospodin, Hospodin! Milosrdný, láskavý, zhovievavý, veľmi milostivý a verný Boh! 7 Preukazuje milosť tisícom, odpúšťa vinu, zločin a hriech, ale nič nenecháva nepotrestané. Trestá vinu otcov na synoch a vnukoch do tretieho a štvrtého pokolenia. 8 Mojžiš sa rýchlo sklonil až po zem, klaňal sa 9 a hovoril: Pane, ak som získal tvoju priazeň, prosím, Pane, poď medzi nás! Je to síce tvrdošijný ľud, ale odpusť nám viny a hriechy a prijmi nás ako svoje vlastníctvo. 10 Vtedy Hospodin povedal: Ja s vami uzavriem zmluvu. Pred všetkým tvojím ľudom budem robiť divy, aké sa nestali na celej zemi ani v nijakom národe. Všetok ľud, uprostred ktorého si, uvidí Hospodinovo dielo. To, čo s tebou urobím, vyvolá úžas. 11 Zapamätaj si, čo ti dnes prikazujem: Vyženiem pred tebou Amorejčanov, Kanaánčanov, Chetitov, Perizzejov, Chivvijov a Jebúsejov. 12 Daj si pozor, aby si neuzatváral zmluvu s obyvateľmi krajiny, do ktorej vojdeš, aby pre teba neboli pokušením. 13 Preto zrúcaš ich oltáre, rozlámeš ich posvätné stĺpy a povytínaš ich ašéry. 14 Nebudeš sa klaňať inému bohu, lebo Hospodin, ktorý sa volá Žiarlivý, je naozaj žiarlivý Boh. 15 Neuzavrieš zmluvu s obyvateľmi tej krajiny, lebo keď budú smilniť so svojimi bohmi a prinášať im obety, pozvú ťa a musel by si jesť z ich obetnej hostiny. 16 Bral by si si z ich dcér ženy pre svojich synov a tie by smilnili so svojimi bohmi a zvádzali by na to aj tvojich synov. 17 Nebudeš si robiť liatych bohov. 18 Budeš zachovávať slávnosť nekvasených chlebov. Sedem dní budeš jesť nekvasené chleby v určený čas v mesiaci abíb, ako som ti to prikázal, lebo v mesiaci abíb si vyšiel z Egypta. 19 Všetko, čo otvára materské lono, patrí mne; všetko samčie prvorodené z tvojho stáda, tak z dobytka ako aj z oviec. 20 Prvorodeného osla vykúpiš ovcou. Ak ho nevykúpiš, zlomíš mu väzy. Vykúpiš každého svojho prvorodeného syna. Nech sa nikto neukáže predo mnou s prázdnymi rukami. 21 Šesť dní budeš pracovať, ale siedmy deň budeš odpočívať. Odpočívať budeš aj počas orby a žatvy. 22 Zachovávaj slávnosť týždňov, slávnosť pšeničnej žatvy a slávnosť zberu úrody na konci roka. 23 Nech sa každý muž ukáže trikrát v roku pred Pánom, Hospodinom, Bohom Izraela. 24 Vyženiem totiž pred tebou národy a rozšírim tvoje územie; nikto nebude bažiť po tvojej krajine, keď sa trikrát do roka pôjdeš ukázať pred Hospodina, svojho Boha. 25 Nebudeš obetovať krv mojej obety s kvaseným chlebom a nič z obety slávnosti veľkonočného baránka nenecháš cez noc do rána. 26 Prvotiny raných plodov svojej pôdy prinesieš do domu svojho Hospodina, svojho Boha. Nebudeš variť kozľa v mlieku jeho matky. 27 Potom Hospodin Mojžišovi povedal: Napíš si tieto slová, lebo podľa nich som uzavrel zmluvu s tebou a s Izraelom. 28 Bol tam s Hospodinom štyridsať dní a štyridsať nocí. Nejedol chlieb ani nepil vodu. Na tabule napísal slová zmluvy, desať slov. 29 Keď Mojžiš schádzal z vrchu Sinaj, mal pri zostupe v rukách dve tabule svedectva. Mojžiš nevedel, že mu po rozhovore s Hospodinom pokožka tváre žiarila. 30 Keď Áron a všetci Izraeliti videli, že Mojžišova tvár žiari, báli sa k nemu priblížiť. 31 Keď ich Mojžiš zavolal, prišli k nemu Áron a všetci vodcovia pospolitosti. Keď sa s nimi rozprával, 32 priblížili sa k nemu aj ostatní Izraeliti. Rozpovedal im všetko, čo mu Hospodin na vrchu Sinaj prikázal. 33 Keď Mojžiš prestal hovoriť, dal si na tvár závoj. 34 Kedykoľvek predstupoval Mojžiš pred Hospodina, aby sa s ním rozprával, odkladal si závoj, kým sa nevrátil späť. Keď vyšiel, oznamoval Izraelitom, čo mu bolo prikázané. 35 Keď Izraeliti pozreli na Mojžišovu tvár, videli, že mu pokožka na tvári žiari. Mojžiš si na tvár dával závoj, kým sa nešiel rozprávať s Hospodinom.
K zamyšlení
1) Ako by sme odpovedali na casto kladenu otazku, preco Boh prikazal namiesto „evanjelizovania“ kanaanskych narodov ich uplne vyhubenie?
Nyní je tedy prostor pro vaše sdílení. Přeji pěkný den.
Ad 1 Myslím si, že v textu je na to, proč původní obyvatelé měli vyhubit, jasná odpověď, a to sice verše 15-16:
Když to čteme, tak si teď stejně řekneme, že i tak je to kruté!, ale když si přečteme celé knihy Mojžíšovy a potom dále dějiny Izraele, tak pochopíme, proč Hospodin přikázal vyhubit původní obyvatelé. Tyto národy způsobovali to, že Izrael upadal do stále většího hříchu, do vzpoury proti Hospodinu.
Navíc kdybychom žili v té době, asi bychom neměli takový problém se smrtí, nebo s ublížením někomu. Války byli na denním pořádku a smrt všude kolem.
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeVelmi zajímavé je to, že Mojžíš po návratu z rozhovoru s Hospodinem zářil. A ta záře nebyla jen chvilkovou reakcí, ale každodenní záležitostí. To jsem si nikdy neuvědomil, nevšiml jsem s toho. Mojžíš nosil přes tvář závoj, aby zřejmě ta záře nebyla tak silná a neoslepovala Izraelce.
To je malá, ale silně vypovídající zmínka co to znamená být ve vztahu s Hospodinem. Co to znamená, když Hospodin někoho zná jménem.
Dnes sice nekomunikujeme s Hospodinem „tváří v tvář“ jako Mojžíš, ale komunikujeme jinými způsoby(modlitba, čtení/studium Bible, zkušenosti,…). Ale zamýšlím se nad tím, nakolik my záříme (obrazně řečeno)? Vidí lidé kolem nás odlesk Boží slávy?
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeMna v tejto kapitole zaujalo, ze Mojzis po vystupeni na vrh znova prosi Hospodina: „Pane, pod medzi nas!“ Ako velmi mu zalezalo na tom, aby Boh bol medzi nimi. Myslim si, ze odlest Bozej slavy ziskame len vtedy, ak si budeme rovnako ako Mojzis priat, aby Boh bol neustale s nami.
Líbí se vám komentář?
LikeDislike