4
Exodus 35
Dnešní studium: Exodus 35
Český ekumenický překlad
1 Mojžíš shromáždil celou pospolitost Izraelců a řekl jim: „Hospodin přikázal, abyste dodržovali toto: 2 Šest dní se bude pracovat, ale sedmého dne budete mít slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku; kdo by v ten den dělal nějakou práci, zemře. 3 V den odpočinku nerozděláte oheň v žádném svém obydlí.“ 4 Mojžíš řekl celé pospolitosti Izraelců: „Toto přikázal Hospodin: 5 Vyberte mezi sebou pro Hospodina oběť pozdvihování. Každý ať ze srdce dobrovolně přinese jako Hospodinovu oběť pozdvihování zlato, stříbro a měď, 6 látku purpurově fialovou, nachovou nebo karmínovou, jemné plátno, kozí srst, 7 načerveno zbarvené beraní kůže, tachaší kůže, akáciové dřevo, 8 olej na svícení, balzámy na olej k pomazání a na kadidlo z vonných látek, 9 karneolové drahokamy a kameny pro zasazení do nárameníku a náprsníku. 10 A každý, kdo je mezi vámi dovedný, ať přijde a dělá vše, co Hospodin přikázal: 11 příbytek, jeho stan a přikrývku, spony a desky, svlaky, sloupy a patky, 12 schránu a tyče k ní, příkrov a vnitřní oponu, 13 stůl a tyče k němu i veškeré náčiní, také předkladné chleby, 14 svícen k svícení a náčiní k němu i kahánky a olej k svícení, 15 kadidlový oltář a tyče k němu, olej k pomazání a kadidlo z vonných látek i vstupní závěs ke vchodu do příbytku, 16 oltář pro zápalnou oběť s bronzovým roštem, tyče k němu a veškeré náčiní, nádrž a podstavec k ní, 17 zástěny pro nádvoří, jeho sloupy a patky i závěs pro bránu do nádvoří, 18 kolíky pro příbytek, kolíky pro nádvoří a příslušná lana, 19 tkaná roucha pro přisluhování ve svatyni, svatá roucha pro kněze Árona a roucha jeho synům pro kněžskou službu.“ 20 Celá pospolitost Izraelců vyšla od Mojžíše 21 a každý, koho srdce pudilo a kdo byl ochotné mysli, přicházel a přinášel Hospodinovu oběť pozdvihování pro dílo na stanu setkávání a pro veškerou službu v něm i pro svatá roucha. 22 Přicházeli muži i ženy a všichni ze srdce dobrovolně přinášeli spínadla, kroužky, prsteny a přívěsky, všelijaké zlaté předměty, totiž každý, kdo nabídl Hospodinu zlato jako oběť podávání. 23 Každý, kdo měl látku purpurově fialovou, nachovou a karmínovou, jemné plátno a kozí srst, načerveno zbarvené beraní kůže a tachaší kůže, přinášel je. 24 Každý, kdo chtěl přinést oběť pozdvihování ve stříbře a v mědi, přinesl to Hospodinu jako oběť pozdvihování. Každý, kdo měl akáciové dřevo k jakémukoli bohoslužebnému dílu, přinášel je. 25 I všechny dovedné ženy vlastnoručně předly a přinášely, co napředly, látku purpurově fialovou, nachovou a karmínovou a jemné plátno. 26 Všechny ženy, které srdce pudilo a které to dovedly, předly kozí srst. 27 Předáci přinášeli karneoly a kameny pro zasazení do nárameníku a náprsníku 28 i balzám a olej na svícení i na olej k pomazání a na kadidlo z vonných látek. 29 I přinášeli Izraelci dobrovolný dar Hospodinu, každý muž a žena, které pudilo srdce, dobrovolně přinášeli všechno potřebné k dílu, které skrze Mojžíše přikázal Hospodin vykonat. 30 Mojžíš řekl Izraelcům: „Hleďte, Hospodin povolal jménem Besaleela, syna Urího, vnuka Chúrova, z pokolení Judova. 31 Naplnil ho Božím duchem, aby měl moudrost, důvtip a znalost pro každé dílo 32 a uměl dovedně pracovat se zlatem, stříbrem a mědí, 33 opracovávat kameny pro vsazování a obrábět dřevo, aby dovedl udělat každé navržené dílo. 34 Dal mu i schopnost vyučovat, jemu i Oholíabovi, synu Achísamakovu z pokolení Danova. 35 Obdařil je dovedností zhotovovat jakékoli dílo řemeslnické, umělecké, výšivkářské, na látce purpurově fialové, nachové a karmínové a na jemném plátně, i dílo tkalcovské; aby dovedli udělat jakékoli dílo a pracovat s vynalézavostí.“
Slovenský ekumenický překlad
1 Mojžiš zhromaždil celú pospolitosť Izraelitov a povedal im: Hospodin prikázal, aby ste dodržiavali toto: 2 Šesť dní budete vykonávať svoje práce a siedmy deň budete mať slávnosť, Hospodinov svätý deň sobotného odpočinku. Každý, kto by vtedy konal nejakú prácu, musí zomrieť. 3 V deň sobotného odpočinku nebude nikto zakladať oheň v nijakom príbytku. 4 Mojžiš celej pospolitosti Izraelitov vyhlásil: Hospodin prikázal toto: Vyberte z toho, čo máte, pre Hospodina na obetu pozdvihovania. 5 Nech každý ochotne prinesie obetu pozdvihovania pre Hospodina: zlato, striebro, bronz, 6 fialový a červený purpur, karmazín, jemné plátno, koziu srsť, 7 červeno sfarbené baranie a tachašové kože, akáciové drevo, 8 olej na svietenie, balzamy do oleja na pomazanie, voňavé kadidlo, 9 ónyxové kamene a iné drahokamy na výzdobu efódu a náprsníka. 10 Každý z vás, kto má dar zručnosti, nech príde a urobí všetko, čo Hospodin prikázal: 11 príbytok, jeho stan, prikrývku, spony, dosky, žrde, stĺpy, podstavce, 12 archu a jej žrde, vrchnák a vnútornú oponu, 13 stôl a jeho žrde, aj všetko náradie i s posvätnými chlebmi, 14 svietnik na svietenie s náradím, lampy a oleje na svietenie, 15 kadidlový oltár a jeho žrde, olej na pomazanie, kadidlo z voňavých látok, záclonu k vchodu do príbytku, 16 oltár na spaľovanú obetu a k nemu bronzové mriežky, jeho žrde, všetko príslušné náradie a umývadlo s podstavcom, 17 plachty pre nádvorie, jeho stĺpy s podstavcami a záclona na vchod do nádvoria, 18 kolíky pre príbytok, kolíky pre nádvorie a príslušné povrazy, 19 utkané rúcha na službu vo svätyni, sväté rúcha pre kňaza Árona a rúcha pre jeho synov, na kňazskú službu. 20 Potom celá pospolitosť Izraelitov odišla od Mojžiša. 21 Každý, kto bol ochotný a koho pobádala myseľ, prišiel s obetou pozdvihovania pre Hospodina na zhotovenie stanu stretávania, na všetku jeho službu a na posvätné rúcha. 22 Prichádzali muži i ženy s ochotným srdcom a prinášali náramky, krúžky, prstene, prívesky a všelijaké zlaté predmety. Každý, kto chcel obetovať Hospodinovi zlato, priniesol ho. 23 Každý kto mal fialový a červený purpur, karmazín, jemné plátno, koziu srsť, červeno sfarbené baranie a tachašové kože, priniesol ich. 24 Kto chcel priniesť obetu pozdvihovania v striebre a bronze, priniesol to ako obetu pozdvihovania Hospodinovi. Každý, kto mal akáciové drevo, súce na zhotovenie bohoslužobného diela, priniesol ho. 25 Aj všetky zručné ženy vlastnoručne priadli a prinášali hotovú priadzu, fialový a červený purpur, karmazín a jemné plátno. 26 Všetky ženy, ktoré mali ochotné srdce a vrodenú zručnosť, priadli koziu srsť. 27 Vodcovia prinášali ónyxové kamene a iné drahokamy na výzdobu efódu a náprsníka, 28 balzam a olej na svietenie i olej na pomazanie a kadidlo z voňavých látok. 29 Izraeliti, každý muž a žena, ktorých nabádalo srdce priniesť dar Hospodinovi na zhotovenie celého diela, ktoré prostredníctvom Mojžiša rozkázal vykonať Hospodin, prinášali dobrovoľné dary Hospodinovi. 30 Mojžiš povedal Izraelitom: Pozrite, Hospodin povolal po mene Becaleela, Úriho syna, Chúrovho syna z Júdovho kmeňa. 31 Naplnil ho Božím Duchom, dal mu múdrosť, dôvtip, zručnosť pre každú prácu, 32 aby mohol zhotovovať návrhy a uskutočňovať ich v zlate, striebre a bronze, 33 okresávať kamene na osádzanie, opracúvať drevo, aby mohol zhotovovať všetky umelecké práce. 34 Dal mu aj schopnosť poúčať iných, jemu aj Oholíabovi, Achísamakovmu synovi z Dánovho kmeňa. 35 Naplnil ich múdrosťou, aby mohli zhotovovať akékoľvek práce: remeselnícke, umelecké, výšivkárske z fialového a červeného purpuru, karmazínu a z jemného plátna, ako aj tkáčske práce. Oni budú vykonávať všetky práce a navrhovať plány.
K zamyšlení
1) V tejto kapitole citame, ze urcite osoby dostali pri stavbe chramu obdarovanie mudrostou. Ako mozeme dnes rozoznavat, ci Boh niekoho takto obdarovava?
Nyní je tedy prostor pro vaše sdílení. Přeji pěkný den.
Ad 1) Mna pri tejto otazke napadol pribeh Akiane Kramarik. Jej malby su uzasne. Vacsinou maluje obrazy s nebeskou tematikou. Tvrdi, ze niekolko krat navstivila nebo a ze malovanie je dar od Boha. Pozrite si jej tvorbu na internete a skuste vyjadrit svoj nazor, ci to je alebo nie je dar od Boha.
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeTak jsem se díval na rozhovor a ní a na některé její obrazy – jsou neuvěřitelné.
.
Sám bych to darem od Boha nazval. Nedokážu posoudit její vize, ale musím říct že maluje nádherně. Hned bych si takový obraz domů pořídil
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeMě přijde zajímavé, že na začátku kapitoly je zmíněna sobota-kdo v sobotu bude pracovat, zemře. Proč dnes neumíráme, když porušujeme sobotu? Proč se zaměřujeme na to, co se v sobotu nemá dělat, a ne na to, co Bůh chce, abychom dělali?
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeAd Alča) Hmm – to je zajímavá otázka! Když se na to podíváme dobově, tak tehdy platila smrt, jako trest za práci o Šabatu, jen pro příslušníky židovského národa – pro Izraelce. Platila pro ty kdo byli vázání smlouvou s Hospodinem. Okolní národy to neřešili a Bůh je za to netrestal.
Pokud to tedy zaktualizujeme, tak ateistů se porušení sabatu netýká. Pak bychom mohli říct, tedy že se to týká věřících – křesťanů. No ale proč dnes neumíráme? Na to bych odpověděl, proč se dnes nekamenujeme za nevěru? Nesekáme ruce za krádež?
Neviděl bych to tak černobílé. Myslím si mnohem větší problém je to, že se neřeší ani jedno a ze soboty/ Šabatu se stává kulturní den. Den kdy se komunita sejde, vykoná svůj rituál a zase se rychle rozejde.
Líbí se vám komentář?
LikeDislike