Genesis 22
Dnešní studium: GENESIS 22
Český ekumenický překlad
1 Po těch událostech chtěl Bůh Abrahama vyzkoušet. Řekl mu: „Abrahame!“ Ten odvětil: „Tu jsem.“ 2 A Bůh řekl: „Vezmi svého jediného syna Izáka, kterého miluješ, odejdi do země Mórija a tam ho obětuj jako oběť zápalnou na jedné hoře, o níž ti povím!“ 3 Za časného jitra osedlal tedy Abraham osla, vzal s sebou dva své služebníky a svého syna Izáka, naštípal dříví k zápalné oběti a vydal se k místu, o němž mu Bůh pověděl. 4 Když se Abraham třetího dne rozhlédl a spatřil v dálce to místo, 5 řekl služebníkům: „Počkejte tu s oslem, já s chlapcem půjdeme dále, vzdáme poctu Bohu a pak se k vám vrátíme.“ 6 Abraham vzal dříví k oběti zápalné a vložil je na svého syna Izáka; sám vzal oheň a obětní nůž. A šli oba pospolu. 7 Tu Izák svého otce Abrahama oslovil: „Otče!“ Ten odvětil: „Copak, můj synu?“ Izák se otázal: „Hle, oheň a dříví je zde. Kde však je beránek k zápalné oběti?“ 8 Nato Abraham řekl: „Můj synu, Bůh sám si vyhlédne beránka k oběti zápalné.“ A šli oba spolu dál. 9 Když přišli na místo, o němž mu Bůh pověděl, vybudoval tam Abraham oltář, narovnal dříví, svázal svého syna Izáka do kozelce a položil ho na oltář, nahoru na dříví. 10 I vztáhl Abraham ruku po obětním noži, aby svého syna zabil jako obětního beránka. 11 Vtom na něho z nebe volá Hospodinův posel: „Abrahame, Abrahame!“ Ten odvětil: „Tu jsem.“ 12 A posel řekl: „Nevztahuj na chlapce ruku, nic mu nedělej! Právě teď jsem poznal, že jsi bohabojný, neboť jsi mi neodepřel svého jediného syna.“ 13 Abraham se rozhlédl a vidí, že vzadu je beran, který uvízl svými rohy v houští. Šel tedy, vzal berana a obětoval jej v zápalnou oběť místo svého syna. 14 Tomu místu dal Abraham jméno „Hospodin vidí“. Dosud se tu říká: „Na hoře Hospodinově se uvidí.“ 15 Hospodinův posel zavolal pak z nebe na Abrahama podruhé: 16 „Přisáhl jsem při sobě, je výrok Hospodinův, protože jsi to učinil a neodepřel jsi mi svého jediného syna, 17 jistotně ti požehnám a tvé potomstvo jistotně rozmnožím jako nebeské hvězdy a jako písek na mořském břehu. Tvé potomstvo obdrží bránu svých nepřátel 18 a ve tvém potomku dojdou požehnání všechny pronárody země, protože jsi uposlechl mého hlasu.“ 19 Abraham se pak vrátil k služebníkům. Vydali se spolu na cestu do Beer-šeby, neboť tam Abraham sídlil. 20 Po těchto událostech bylo Abrahamovi oznámeno: „Hle, také Milka porodila tvému bratru Náchorovi syny: 21 prvorozeného Úsa a jeho bratra Búza, též Kemúela, otce Aramova, 22 Keseda a Chazóa, Pildáše, Jidláfa a Betúela. 23 Betúel pak zplodil Rebeku.“ Těch osm porodila Milka Abrahamovu bratru Náchorovi. 24 Jeho ženina jménem Reúma také porodila, a to Tabecha a Gachama, Tachaše a Maaku.
Slovenský ekumenický překlad
1 Po týchto udalostiach Boh skúšal Abraháma a povedal mu: Abrahám! On odvetil: Tu som. 2 Boh povedal: Vezmi svojho jediného syna Izáka, ktorého miluješ, odíď do kraja Mórija a obetuj ho tam ako spaľovanú obetu na vrchu, o ktorom ti poviem. 3 Abrahám včasráno osedlal osla, vzal so sebou dvoch sluhov i svojho syna Izáka. Keď naštiepal dreva na spaľovanú obetu, vstal a vybral sa na miesto, o ktorom mu hovoril Boh. 4 Na tretí deň Abrahám pozdvihol oči a zďaleka uzrel to miesto. 5 Povedal svojim sluhom: Zostaňte tu s oslom. Ja pôjdem s chlapcom ta, pokloníme sa Bohu a vrátime sa k vám. 6 Abrahám vzal drevo na spaľovanú obetu a naložil ho na svojho syna Izáka. Sám vzal oheň a nôž a tak šli obaja spolu. 7 Izák povedal svojmu otcovi Abrahámovi: Otec! Ten odpovedal: Čo chceš, syn môj? Izák sa spýtal: Pozri, oheň a drevo je tu, no kde je baránok na spaľovanú obetu? 8 Abrahám odvetil: Syn môj, baránka na spaľovanú obetu si obstará Boh. Tak šli obaja spolu ďalej. 9 Keď došli na miesto, o ktorom im povedal Boh, Abrahám tam postavil oltár, naukladal naň drevo, zviazal syna Izáka a položil ho na oltár, na drevo. 10 Abrahám vystrel ruku, vzal nôž, aby zabil svojho syna. 11 Vtom z neba zavolal naňho Hospodinov anjel: Abrahám, Abrahám! On odpovedal: Tu som. 12 Anjel mu povedal: Nedotýkaj sa chlapca, neublíž mu! Teraz viem, že sa bojíš Boha, lebo si mi neodoprel ani svojho jediného syna. 13 Abrahám sa rozhliadol a v kroví uzrel barana zachyteného za rohy. Abrahám šiel, vzal barana a obetoval ho namiesto svojho syna ako spaľovanú obetu. 14 Abrahám nazval toto miesto: Hospodin sa postará. Tak sa dodnes hovorí: Na vrchu sa Hospodin postará. 15 Hospodinov anjel znova zavolal z neba na Abraháma 16 a povedal: Prisahám na seba samého — znie výrok Hospodina — pretože si to urobil a neodoprel si mi svojho jediného syna, 17 určite ťa požehnám a rozmnožím tvoje potomstvo ako hviezdy na nebi a ako piesok na morskom brehu; tvoje potomstvo sa zmocní brány svojich nepriateľov. 18 Pretože si poslúchol môj hlas, v tvojom potomstve budú požehnané všetky národy zeme. 19 Potom sa Abrahám vrátil k svojim sluhom a všetci spolu sa pobrali do Beér-Šeby, kde Abrahám býval. 20 Po týchto udalostiach oznámili Abrahámovi: Milka porodila synov tvojmu bratovi Náchorovi: 21 prvorodeného Úca, jeho brata Búza a Kemúela, Aramovho otca, 22 Keseda, Chaza, Pildáša, Jidláfa a Betúela. 23 Betúelovi sa narodila Rebeka. Týchto ôsmich porodila Milka Abrahámovmu bratovi Náchorovi. 24 Aj jeho vedľajšia žena, ktorej meno bolo Reúma, porodila Tebacha, Gachama, Tachaša a Maachu.
K zamyšlení
1. Proč Pán Bůh Abrahama zkouší, když předem věděl, jak zkouška dopadne? Jaký byl účel zkoušky?
2. Do jaké míry musel Izák souhlasit s obětováním jeho samotného? Mohl odmítnout?
3. Jaký význam můžeme vidět v beránku, který Abraham obětoval na místo Izáka?
Nyní je tedy prostor pro vaše sdílení. Přeji pěkný den.
1. Proč Pán Bůh Abrahama zkouší, když předem věděl, jak zkouška dopadne?
B-h NIKDY předem neví, jak Jeho zkoušky nás, lidí, nakonec dopadnou! Dal nám přece svobodnou vůli si naše rozhodnutí svobodně volit. A nevěděl to samozřejmě ani v případě Abraháma. I on měl svobodu zachovat se, jak uznal za vhodné…
1. Jaký byl účel zkoušky?
Hospodin chtěl prověřit Abrahámovy znalosti Tory. Očekával pochopitelně, že Abrahám mu bez sebemenšího zaváhání odpoví.
„Můj Pane, jestli po mně chceš, abych Ti obětoval, „oběť zápalnou“, zvaž, jestli takový požadavek není až příliš zřetelným chytákem. Učil jsi mne přece, že oběť zápalná patří mezi OBĚTI DOBROVOLNÉ a hlavně, můj Pane, taková oběť musí být BEZ VADY. Copak by jsi vážně přijal Izáka, člověka hříšného, kdybych Ti na tenhle jednoduchý liturgický úkon „skočil“ a vzal ho doslova?! Určitě ne, vždyť by to bylo proti Tvým vlastním pravidlům“.
To, že se Nejvyšší v důvěře v Abrahamovu duchovní vyzrálost přepočítal … a věci se začaly vyvíjet naprosto jinak, je pouze smutným důkazem toho, že i mistr tesař se občas utne:).
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeHospodin těžko mohl chtít prověřit Abrahamovy znalosti Tóry, když Tóra byla dána až Mojžíšovi cca 500 po této události.
Líbí se vám komentář?
LikeDislikead) Mirka
Já věřím v této věci Talmudu. Tora, jako soubor věčně platných principů a metod, jak se přiblížit B-hu a lidem … existovala již na počátku světa. Já nevím jak, ale prostě Tora je základ, který se později „převtělil“ na knihu skrze Mojžíše, který ji zapsal.
Abraham tyto principy „přibližování se“ samozřejmě znal, vždyť podle nich obětoval. Jak jinak by mu mohl B-h zadávat úkoly a používat u toho terminologii, která se explicitně objevuje až ve 3.Mojžíšově?!
Fakt, že Tora nám, Židům, byla ve fyzické podobě předána až na Sinaji poté, co jsme se stali jako národ boží Jeho „svatým kněžstvem“ přijetím „sinajské smlouvy“…na tom nic nemění.
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeJak může Vševědoucí Bůh (1S2,3;Jb37,16) něco nevědět? Z perspektivy Božího vědění je skutečně náš osud již určen a to do posledního detailu.
Svobodná vůle? Svoboda je pouze v Hospodinu a Jeho vůli. I modlitba našich rtů, která má moc měnit dějiny, pochází z Božího Ducha, a ne z našeho dobrého uvážení.
Proč Bůh po člověku vůbec něco požaduje, je-li sám iniciátorem dění? Abychom si uvědomili, že jsme čehokoli dobrého ve vlastní síle neschopni. Že Jej na to potřebujeme. Bůh nás, stejně jako Abrahama, poutá svými mnohdy iracionálními požadavky k sobě. Ne k nim samotným. Vazba na Hospodina se tak stává nejen náboženskou, morální, ale především existenciální otázkou.
Abraham to pochopil velice dobře. Boží příkaz se vždy realizuje, nečeká na odpověď. Nač tedy řeči? Vzal kudlu a valil na kopec. Hospodin je svobodný ve své milosti i ve své nemilosti. Může učinit, co se mu zlíbí. Je Jeho slávou a naším chvalozpěvem, že On nemá zalíbení ve špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeAd) Daniel
* Jak může Vševědoucí Bůh něco nevědět?
Jako vševědoucího jsme si Ho pojmenovali a chápeme akorát my, lidé. Ale abych nekličkoval:). Podle mě B-h samozřejmě ví, jaké jsou naše možnosti, když se ocitáme na životních křižovatkách. Ví, že jedna z nich bude nakonec ta, pro kterou se rozhodneme. V tomhle ohledu JE vševědoucí. Ví o všech našich možnostech (ne)konání v daném okamžiku…
* Z perspektivy Božího vědění je náš osud
* určen a to do posledního detailu
…kudy se ale nakonec rozhodneme jít, vědět Nejvyšší nemůže, protože náš život neurčuje nějaký „osud“, ale naše volby! A B-h si ze srdce přeje, aby tyto volby byly v souladu s Jeho představou a my svým životem chodili spíš po Jeho cestách, teda alespoň někdy:).
* Proč Bůh po člověku vůbec něco požaduje,
* je-li sám iniciátorem dění?
Protože jako lidé jsme partnery božími na tvorbě a správě tohoto světa. A to nejen my, Židé, příslušníci Jeho „vyvoleného národa“ a reprezentanti Jeho velikosti tady na zemi.
Já věřím, že my všichni jsme Jeho děti…a máme možnost se zapojit do společnýho díla. Nikdo není předem vyloučen, nebo označen za „duchovně mrtvého“, syna tmy nebo satanovo dítě (od něhož si máme ošklivit dokonce i jeho/její šat) … jenom proto, že nezastává nějakou přesně definovanou teologii…
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeBůh se Všemouhoucím pojmenoval sám.(Gn 17,1) Může-li vše, pak i nahlížet do budoucnosti.
Osud člověka zřejmě není pevně dán a je v něm prostor pro lidskou volbu. Bůh však ví, jak to dopadne, aniž by to nutně znamenalo, že naše osudy také určil.
S posledními dvěmi odstavci souhlasím.
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeNemohu souhlasit. Bůh nás vidí jakoi strom. Od narození se rozrustají od kmene větve a dále se větví. Ty tvrdíš, že vidí ty možnosti, a já dodávám, že Bůh je vševědoucí a ví na které větvi zkončíme. Ví jak se rozhodnu. Vypadá to jako naplánovaný osud. Jenže to ví jen Bůh a nikdo jiný. A my žijeme ted a tady. Tudíž když jsme na křižovatce tak nevíme kam úůjdeme a rozhodujeme se. A protže Bůh prý ví, jak se rozhodneme, naschvál změníme rozhodnutí a myslíme si že jsme svobodní a , že jsme přechytračili Boha. Omyl přátelé. Boha nepochopíme, a proto nepochopíme ani to, že on stejhně vědej, že nakonec uhneme. Bůh není omezen časem. Proto ví jak celý souboj se satanem dopadne. Nedoufá a nevěří slepě, že by ho zničil, když je jeho stvořitel, ale VÍ. PŘÁTELÉ PŘIZNEJME TO. BŮH VÍ VŠE, PROTO SE UKAZUJE JEHO DOBROTA A LÁSKA, ŽE TOHO NEZNEUŽÍVÁ. JE TO BŮH VŠEMOHOUCÍ A VŠEVĚDOUCÍ.
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeAd) Daniel
* Bůh nás poutá svými mnohdy iracionálními požadavky k sobě
* Boží příkaz se vždy realizuje, nečeká na odpověď. Nač tedy řeči?
1)
Boží příkaz vašeho učení zní, abyste si vypíchl oko, pakliže by Vás svádělo k hříchu. Usekl ruce, nohy ve stejném případě. Je lepší být chromý nebo slepý, než „minout“ království nebeské. Nač tedy řeči?! Kolikrát v životě už jste Vy osobě vzal kudlu a valil do koupelny…abyste svou krví nepocákal rodičům novej koberec v obýváku…?!
2)
Vám osobně Nejvyšší někdy „zadal“ iracionální úkol? Něco, nad čím Vám i ostatním Adventistům vašeho sboru zůstal „rozum stát“, ale vy jste neváhal a boží příkaz „bez reptání“ splnil? Jestliže ano, co to konkrétně bylo? A hlavně, jak moc jste u toho tehdy „trpěl“ a musel se vzdát něčeho, na čem Vám osobně záleželo?
Líbí se vám komentář?
LikeDislike1) Dobrý argument. Zřejmě ne u všech Božích výroků je předem rozhodnuto o jejich realizaci, byť imperativy s tímto potenciálem nejsou v Bibli nijak ojedinělé. Tedy mohou mít nejspíš i jiný (snad mravoučný, nebo ke komunikaci s Ním burcující) charakter. Je tedy možné, že Bůh od Abraháma očekával, že mu bude oponovat.
Věděl-li však Bůh předem, že to Abraham nepochopí a nechal-li to přesto dojít až do krajnosti, zřejmě to tak také předem zamýšlel. Mohlo to tak sloužit jakožto rituál zasvěcení Izáka či předobraz mnohem zásadnější dějinné události, oběti samotného Božího Syna.
2)Dietetické zákony. Jediné racionální zdůvodnění rozlišování čistého a nečistého masa se zakládá na Božím výroku a ten je ze své podstaty iracionální.
Či půst. Člověk se „omezuje“ Božím příkazem, a tím svou svobodu rámuje do sféry Hospodinova vlivu.
Nevhodná jídla, hříšné vášně, pomluvy apod. jsou mnohdy něčím, na čem nám záleží a čeho se zříkáme neradi. Co se závislostí týče, lze při zřeknutí se jich mluvit dokonce o utrpení. A přesto věřím, že nás Bůh nabádá zbavit se jich.
Tyto příkazy však nejsou v nejmenším srovnatelné s požadavkem obětovat svého syna. Ten bude zřejmě podstaty jiné, než mé původně navrhované.
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeAd) Daniel
* Bůh se Všemouhoucím pojmenoval sám
V Talmudu se píše, že vše na světě je v moci boží, vyjma lidské bázně (respektu) před Hospodinem. Ten Nejvyšší ovlivnit v srdci člověka prý nemůže:). Ale já osobně třeba věřím, že nám v životě „do cesty“ posílá různé zkoušky, kdy šanci se zastydět a následně vyznat projevit můžeme. Kdybyste znal moji matku, určitě bysme mi teď rozuměl:).
** Bůh nás poutá mnohdy iracionálními požadavky k sobě
* dietetické zákony, půst
V židovský tradici vzniklo 613 božích přikázání, které rabíni „vytrhali“ z textu Tory. Mišpatim (rozumově zdůvodnitelné) a chukim (iracionální, nezdůvodnitelné).
Dnes je realizovatelných asi 250, některé pouze v Izraeli. Ortodoxní si prý plní na 60%, my, liberální, tak maximálně na 20% z celkovýho počtu:).
Vaše příklady jsou výborné. Dietetické zákony jsou typickými chukim. Dále třeba 7 „prázdných dnů“ po skončení menstruačního cyklu ženy. Zákaz rozdělávat oheň o šabatu. Milovat svého bližního jako sebe sama, nebo milovat Nejvyššího z celé své duše (intelektuálních schopností), srdce (emocionalitou) a silou svou:).
V NZ je to ještě „horší“:). Být solí země a světlem světa a zároveň se nepřizpůsobovat tomuto světu. Jít do světa a vydávat svědectví. Milovat své nepřátele:)!
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeTalmud to vystihuje moc hezky. Zajímavé.
Jsou v judaismu některá z přikázání všeobecně závazná? Jestli ano, jaký je klíč k jejich rozlišení od těch ostatních?
Líbí se vám komentář?
LikeDislikead) Daniel
* Jsou v judaismu některá z přikázání
* všeobecně závazná?
Všeobecně myslíte napříč různýma směrama judaismu?! V tomto duchu samozřejmě svátky liturgickýho roku, liturgie bohoslužeb, dietetické zásady stravování, desatero, OBŘÍZKA:) atd…
Všeobecně závazné micvot sdílíme i se světem jinak věřících nebo nevěřících. Zejména etické principy Tory, soužití lidí a zásad fair-play v mezilidském jednání.
* Jaký je klíč k jejich rozlišení
* od těch ostatních?
Jsou micvot, které jsou univerzální povahy, které platí jako boží principy pro každého, pak ty partikulární, které se vztahují pouze na nás, „vyvolený národ boží“.
Jiným klíčem je, že jsou micvot etické povahy a rituální. Liberální Židé „upřednostňují“ etický monoteismus proroků, tíhnout k tomu upozaďovat ty rituální pravidla. Ortodoxní tvrdí, že micvot mají všechny stejnou „hodnotu“, závaznost pro zbožný život Žida.
Já si myslím, že je to stejně „ve finále“ na volbě každýho věřícího…jeho znalostech halachy (Zákona), vnitřním zaujetí (lásce pro Hospodina) atd…podle toho taky k Zákonu a jeho plnění přistupuje, nebo na boží Zákon kašle. Je to individuální, záleží na každém z nás.
Ad) Daniel
* Zřejmě ne u všech Božích výroků
* je předem rozhodnuto o jejich realizaci
* mohou mít i jiný (mravoučný, burcující) charakter
Určitě! Zakazuje-li Nejvyšší rozdělávat o šabatu oheň, nesmím zapálit plyn na sporáku a uvařit dětem snídani? Zákazem „sbírání dříví“ nebo „many“ o šabatu mi Hospodin zakazuje v sobotu ráno jít nakoupit čerstvý pečivo nebo sváteční oběd? Chce po nás Nejvyšší, abychom fyzicky napadali, nebo alespoň vyhnali z našich společenství homosexuály nebo lesbické ženy, jak to požaduje na stránkách Písma?!
* Člověk se „omezuje“ Božím příkazem,
* a tím svou svobodu rámuje do sféry Hospodinova vlivu
Talmud učí, že v IDEÁLNÍM případě poctivě provedená (hidur) micva, „plodí chuť“ člověka vykonat další micvu. Nikoli pro nás samotné, pro naše zásluhy, které se takovým postojem k Pánu B-hu a Jeho vůli snažíme získat…ale proto, že spontánním plněním božího zákona máme „takovou“ radost, že ho plníme tím spíš.
Líbí se vám komentář?
LikeDislike1) Popravdě nevím. Jednání Ježíše s Máří Magdalénou, kterou se dav chystal podle Zákona ukamenovat, by vypovídalo o opaku. Popřel tím Ježíš zákon, či jej dodržel?
2) Bezpochyby.
Líbí se vám komentář?
LikeDislikead) Daniel
* Máří se dav chystal podle Zákona ukamenovat
* Popřel tím Ježíš zákon, či jej dodržel?
Ježíš tím, že se té ženy zastal, Zákon samozřejmě dodržel. Tady nešlo o vykonání rozsudku, šlo o linč té ženy. S ní žádný soud neproběhl, v jejím případě se chtěl dav jenom mstít.
* bezpochyby
Na jakou otázku reagujete slovem bezpochyby?
Líbí se vám komentář?
LikeDislike* poctivě provedená (hidur) micva, „plodí chuť“ člověka vykonat další micvu..
S ženou už se ale žádný pozdější proces nekonal. Jakým právem došla odpuštění? Ze zákona nebo našla milost u Hospodina, nebo dokonce zákon plodí milost?
Jaký je rozdíl mezi Máří a sobotními sběrači many? Proběhnutý soudní proces?
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeAd) Daniel
* S ženou už se ale žádný pozdější proces nekonal.
* Jakým právem došla odpuštění?
A proč by se s ní měl vlastně konat nějaký proces? Já chápu příběh Maří Magdalény tak, že byla obětí davové nenávisti. Žádné porušení Zákona u ní nedošlo. Prostituce bylo normální řemeslo, to Zákonu neodporovalo. Ježíšovu intervenci v její prospěch chápu jako jeho snahu zastat se „nespravedlivě perzekvované“.
Nebo to bylo jinak? Podle Vás, Danieli, Máří porušila nějaké ustanovení Zákona a měla být za to po právu ukamenována? A jestliže ano, tak jaké?
* Jakým právem došla odpuštění?
* Ze zákona nebo našla milost u Hospodina?
Odpuštění může člověk „získat“ tehdy, když mu odpustí Hospodin nebo poškozený. V případě porušení božího přikázání mezi B-hem a člověkem, odpouští Hospodin. V případě porušení micvot regulující mezilidské vztahy, může viníkovi odpustit pouze poškozený. Já vůbec nechápu, na co v souvislosti s Máří Magdalénou a odpuštěním jejího provinění (?!) vlastně ptáte?
* Ze zákona nebo našla milost u Hospodina
* nebo dokonce zákon plodí milost?
Viz výše…vůbec nechápu, co takto položenou otázkou máte na mysli. Samozřejmě, že Zákon „plodí“ milost. Pakliže se ukáže, že podezřelý nespáchal nic z toho, z čeho ho obžaloba viní, tak ho Zákon omilostní…Takhle jste to myslel?!
Líbí se vám komentář?
LikeDislike„Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice.“
„…v Zákoně nám Mojžíš přikázal takové ženy kamenovat. Co říkáš ty?“ (Jan 8,4-7)
Ta žena podle svědectví evangelií nebyla nevinná.
Zajímá mě Vaše pojetí vztahu zákona a milosti. Mezi evangelikály je tento text často citován jako důkaz nahrazení zákona SZ milostí NZ. Tak by mě zajímalo, jak jej vnímá Žid.
Mohlo být odpuštěno muži, který sbíral dříví v sobotu, nebo byl trest ze zákona nevyhnutelný?
Jinak řečeno, má člověk právo odpouštět tam, kde je Boží zákon nekompromisní?
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeAd) Daniel
* Jaký je rozdíl mezi Máří a sobotními sběrači many?
Máří podle mne nespáchala nic, co by odporovalo Zákonu, případní sběrači many (nebo ti, kdo by pracovali o šabatu) ano. Znesvětili by svou pracovní činností „den Páně“.
* Proběhnutý soudní proces?
Určitě znáte skutky apoštolů. V úvodních kapitolách apoštol Petr a Štěpán uzdraví nemocného v branách jeruzalémského Chrámu a kážou jejich učení o Ježíšovi, coby Mesiáši. Jsou vyslýcháni veleradou (soudní dvorem) a PROPUŠTĚNI. Následně na to jsou varováni, aby nekázali svoje učení. Přimlouvá se za ně samotný Gamliel. Oba apoštolové jsou opět propuštěni, napomenuti, ať neporušují Zákon. Jejich učení je pochopitelně modloslužebné. Jako Židé se samozřejmě žádnému člověku neklaníme, ani si ho nestavíme na piedestal, který náleží pouze Pánu B-hu. Naše představy Mesiáše jsou naprosto odlišné od chápání křesťanů. Ježíš pro nás byl a zůstane jedním z dlouhé řady lži-mesiášů, kterých zná naše tradice bezpočet.
Nicméně apoštolové, byť dvakrát konfrontování se oficiální soudní autoritou, kážou svoje teologické představy dál. Jsou za to potrestáni a zemřou.
Chci tím říct, že NIKDY nebyli lidé za porušení Zákona okamžitě usmrceni. S výjimkou vraždy, která se trestala smrtí okamžitě. Soudní praxe byla po celá staletí taková, že se provinilcům minimálně dvakrát domluvilo a byli vyzváni, ať nečiní to, co činí. Nevím o jediném případě, kdy by byl někdo ukamenován za sbírání many o šábesu nebo za výdělečnou činnost, kterou by o šábesu provozoval. Stejně tak nevím o nikom, kdo by byl třeba pravomocně odsouzen a zemřel za to, že se živil prostitucí. Nikdy třeba nedošlo ani k tomu, že by byl ukamenován nezdárný syn, pijan, který by neposlouchal své rodiče…
Jak byste odpověděl na Vaši otázku Vy sám? Jaký byl podle Vašeho názoru rozdíl mezi Máří Magdalénou a sběrači many?
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeAd) Daniel
* tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice
* v Zákoně nám Mojžíš přikázal takové ženy kamenovat
* (Jan 8,4-7)
Zákon Mojžíšův NEPŘIKAZUJE kamenovat pouze cizoložnice, ale oba dva aktéry takového jednání. Janovo evangelium v této otázce obsahuje chyby. Tora mluví jinak. To jenom na doplnění, co skutečně Mojžíšův v Zákoně příkázal. Navíc, nepřikázal to Mojžíš, ale Hospodin, který Zákon Mojžíšovi diktoval a on ho pouze zapsal, přinesl Izraelcům a vyučoval ho!
* tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice
* Ta žena podle svědectví evangelií nebyla nevinná.
Ano, Máří, pakliže souložila s ženatým mužem a byla přichycena při činu, byla cizoložnice. Je velmi znepokojující, že vaše bible (NZ) už nemluví o tom muži, se kterým byla přichycena při činu a všechno svádí pouze na Máří Magdalénu.
Ježíš v takovém případě zřejmě zareagoval naprosto v souladu se Zákonem a vytkl běsnícímu davu nespravedlivý přístup k realizaci práva. Pakliže teda byla Máří skutečně vůbec SOUZENA právoplatnou soudní instancí. Což nevíme. NZ o tom opět neříká vůbec nic.
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeAčkoli Ježíš dodžoval Tóru, kázal odpouštění hříšníkům. Jedná se o Ježíšem vykonstruovanou doktrínu pro jeho následovníky, či o „běžnou“ halachickou diskuzi založenou na Písmech?(Oz 6,6) Je milosrdenství nadřazeno zákonu či nikoli?
NZ není žádná platonická ideje se svou vlastní bytností, aby mohl na Máří Magdalénu něco svádět. Je obviňována davem a vzápětí je jím (resp. Ježíšem) také omilostněna. Zřejmě nebylo záměrem příběhu nám referovat o onom muži. Důrazy jsou položeny jinde v závislosti na tom, co jím autor chtěl sdělit.
„Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?“ Ona řekla: „Nikdo, Pane.“ Ježíš řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“
Žena byla zažalována a zřejmě i ´právoplatnou soudní instancí´ souzena.
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeAd) Daniel
* Žena byla zažalována a zřejmě i souzena
Ano, to je jediná možná odpověď. Více jak „zřejmě“ v ní najít nemůžeme. Nic proti interpretaci textu! Každý, ať si v něm hledá, co mu libo.
* otázky
Odpovězte mi, prosím, na to, co jsem se Vás ptal, já samozřejmě poté zareaguju stejně.
1)
Jaký byl podle Vašeho názoru rozdíl mezi Máří Magdalénou a sběrači many?
2)
Co je podle Vás vlastně Zákon? Jak tomu pojmu rozumíte a jakým obsahem ho naplňujete Vy, coby křesťan?
3)
Jak chápete pojetí vztahu Zákona a milosti ve VAŠEM vztahu s B-hem?
4)
* člověk právo odpouštět tam,
* kde je Boží zákon nekompromisní?
Mohl byste mi napsat nějaký konkrétní příklad?
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeJako klíčový aspekt soudu svěřeného Bohem člověku chápu doptávání se Hospodina. On jako jediný má totiž právo odsoudit, omilostnit, či dokonce ospravedlnit hříšníka. Myslím si, že zákon není souborem obecně platných norem, které lze degradovat na ústavní právo, ale součástí teokratického řádu, v němž klíčovou roli hraje sám Hospodin. On je totiž soudcem, na němž vše závisí. Zda se někdo doptával Hospodina v případu sběračů many či Máří Magdalény je otázkou..
Ježíš nevyčetl davu, že nejedná podle práva. Dokonce jej podnítil k činu. „Kdo je bez viny, ať první hodí kamenem“. Ježíšova interpretace zákona tak zní, že jen Ten, kdo je bez viny, má právo soudit. Jak krásná zvěst, že Ten, o němž je řeč, Pán Bůh sám, má zálíbení v milosrdenství.
Zákon je dán z milosti, proč by s ní soupeřil? Zákon stejně jako milost má co dočinění s charakterem samotného Boha a jeho vztahu k nám a jako takový je dokonalý a věčný.
Snaha o naplnění zákona v našich životech nepochází z nás, ale z Ducha Božího. Nejen přečin proti desateru, dietetickým zákonům, ale každý čin, který není z Ducha Božího je hříchem. Poznání zákona slouží k rozpoznání naší slabosti a větší touhu po Hospodinově intervenci do našeho každodenního života.
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeAd) Daniel
díky za odpovědi!
* doptávání se Hospodina
* On jako jediný má totiž právo ospravedlnit hříšníka
Největším svátek naší tradice je Jom kipur – Den smíření. Slaví se na podzim, trvá jeden den a je typický pro velmi přísný půst. Věří se, že se na konci tohoto dne uzavírají dvě „nebeské knihy“. Jedna se jmény hříšníků, kteří v následujícím kalendářním roce zemřou – „kniha mrtvých“. Jedna se jmény těch, byli zapsáni do „knihy života“. Těm bylo během svátku díky jejich upřímnému pokání Pánem B-hem odpuštěno, v následujícím roce nezemřou a dožijí se Jom kipur následující rok.
Hezká pohádka, co:)?! Já si ale myslím, že to podstatné, o co na Jom kipur jde, je dokázat během těchto dnů odpustit hlavně sobě samotným, dokázat se smířit sám se sebou a odpustit si. Není podle mě podstatný jestli nám B-h ve skutečnosti odpustil, nebo ne…už proto, že jestli nám Hospodin skutečně odpouští hříchy vlastně jako lidé nikdy přesně nevíme.
Možná, že u Máří Magdalény došlo přesně k tomuhle – „velkému smíření“, sebe-přijetí sebou samotnou, díky které se jako lidská bytost začala mít ráda a získala sílu na to žít „novej život“…?!
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeAd) Daniel
* o doktrínu, či halachickou diskuzi?
V situaci, kdy si pletete závaznost smlouvy se závazností některých božích přikázání…netuším, co si přestavujete pod pojmem „běžná halachická diskuze“:)?!
Nicméně, B-h ústy Ozeáše mluví o tom, že forma „přibližování se“ Mu skrze oběti zvířat se zmechanizovala. Nabízí poctivější způsob. Jestli Vám to zapadá do příběhu Máří Magdalény, nic proti tomu…
* Je milosrdenství nadřazeno zákonu či nikoli?
Jak kdy a jak s kým.
* Zákon je dán z milosti, proč by s ní soupeřil?
Zákon je soubor smluvních podmínek „sinajské smlouvy“. Zákon NEBYL dán sám o sobě, jen tak. Pakliže bychom na Sinaji tuto smlouvu nepřijali, Mojžíš by žádný Zákon na hoře Sinaj 40 dní nezapisoval a my, coby Židé, bychom se nikdy nestali Jeho „vyvoleným národem“.
Zákon vs. milost…buďto snaha o život pod (Z)zákonem, nebo pod milostí…takhle nějak to píše Pavel z Tarsu v listu Galatským?! To on zavedl tuhle nesmyslnou konfrontaci obou pojmů.
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeAd) Daniel
* Vaše pojetí vztahu zákona a milosti
Můj příspěvek ve 22:05 čeká na schválení. O vztahu zákona a milosti : samozřejmě, že Zákon „plodí“ milost. Pakliže se ukáže, že podezřelý nespáchal nic z toho, z čeho ho obžaloba viní, tak ho Zákon omilostní…
* Mohlo být odpuštěno muži, sbíral dříví v sobotu,
* nebo byl trest ze zákona nevyhnutelný?
Já nechápu, co ve Vašem slovníku znamená slovo „odpustit“ v kontextu tohoto dotazu. Odpuštěno kým?! Vy si asi myslíte, že některá micvot se aplikovaly doslova, že?!
Nicméně, viz ten „čekající příspěvek“. Píšu v něm, že některá provinění, ve kterých se žádá smrt, se ve skutečném životě nikdy doslova netrestaly. Ty drakonické tresty Tory sloužily jako odstrašující prostředek, formy trestu byly lehčí apod. Někdy se konkrétní příkaz usmrtit svévolníka „oplotil“ takovou řadou rabínských ustanovení, že člověk de facto ani smrtí potrestán být nemohl, protože všechna ustanovení porušit ani nedokázal:).
* člověk právo odpouštět tam,
* kde je Boží zákon nekompromisní?
Mohl byste mi napsat nějaký konkrétní příklad?
Jak byste odpověděl na Vaši otázku Vy sám? Jaký byl podle Vašeho názoru rozdíl mezi Máří Magdalénou a sběrači many?
Jak Vy, coby křesťan, chápete pojetí vztahu Zákona a milosti ve Vašem vztahu s B-hem?
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeSouhlasím. Apoštolu Pavlovi a jeho listům bych se věnoval, až se k nim dostaneme, jestli Vám to nevadí.:)
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeOK, tak počkáme, až na jeho listy přijde řada. Doufám jen, že se toho dožiju:-)!
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeAd) Daniel
* pojetí vztahu zákona a milosti
* důkaz nahrazení zákona SZ milostí NZ
Aha, mě zmátl ten „právní“ problém s Máří, její vinou, procesem a trestem ukamenování:).
V židovském pojetí Zákon a milost NESTOJÍ proti sobě, ani jedno nenahrazuje druhé! Tento koncept si vymyslel Pavel z Tarsu. Ve snaze odradit pohany od tendencí chovat se jako Židé, vykreslil „lid Tory“ jako upocený chudáky, snažící se boží milost si zasloužit. A ukázat, jak je život bez víry v Ježíše zbytečný. Blázniví Galatští, tak vy chcete žít pod Zákonem…
Zákon ale nebyl dán B-hem jako nástroj sebe-potvrzení. Zákon je manuál na život s B-hem a lidmi kolem nás, nic víc. Soubor principů a pravidel, jak se vzájemně „přibližovat“. Kdo si je zvolí, bude z nich „žít“. Boží milost?! Spravedlivý bude živ z víry, věrnosti své…a jsme zase zpátky u pojetí „hidur“ micvy.
Líbí se vám komentář?
LikeDislike2. Do jaké míry musel Izák souhlasit s obětováním jeho samotného? Mohl odmítnout?
Izákovi bylo v této době přes třicet let. Jeho otec už byl vetchý stařec, který měl spoustu vrtochů. Izák od samého začátku věděl, jaký typ obětí a co konkrétního se při nich přináší…takže ho ani na chvíli nenapadlo, že tou obětí bude on sám. Důvěřoval jak B-hu a Jeho pravidlům obětování, tak svému otci a jeho znalosti těchto postupů.
Je paradoxní, kam až může věrného božího služebníka (Izáka) někdy (nekritická) důvěra v jeho vlastní rodiče dovést…:).
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeMordechaji z čeho usuzuješ, že Izákovi bylo přes 30 let? V Tóře to není nijak specifikované.
Líbí se vám komentář?
LikeDislikead) Mirka
Ano, není to tam…Tuhle informaci ale nalezneme v midrašické litaratuře. Věk Izáka se odvozuje od věku Sáry při jejím umrtí a stejně tak od faktu, že hned v následující kapitole shání Abrahám Izákovi nevěstu. To jsou indície, které „napovídají“.
Kolik bylo tedy Izákovi v době „obětování“ podle Tebe let?
Líbí se vám komentář?
LikeDislikePodle mě to nejde zjistit. Předchozí kapitola evidentně zabírá poměrně dlouhý časový úsek. Píše se tam o narození Izáka, o jeho odstavení, o odchodu Hagar a Izmaela a o smlouvě Abrahama a pelištějského předáka. Takže pár let asi uteklo. Ale jestli to bylo třeba 10 nebo 30 let, není zřejmé. Stejně tak následující kapitola nedává žádné vodítko.
Líbí se vám komentář?
LikeDislikead) Mirka
Ano, určit to skutečně nejde, nezbývá, než si s tím textem prostě nějak „pohrát“.
Jak vlastně „promlouvá“ ten příběh v Genesis 22 k Tobě?
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeZajímavá myšlenka.
Já žila s tím, že Bůh věděl,co Abraham udělá. Myslela jsem si, že ho nezkoušel pro sebe, ale aby si Abraham vyzkoušel a prožil svou důvěru v Boha..aby se Abrahamuv vztah k Bohu posílil..znam to z vlastni zkušenosti, že po těžké zkoušce, když přijde o Boha milost, já přetékám láskou k Bohu.
Být v kůži Abrahama, asi bych si nedovolila zpochybňovat Boží příkazi, vdyť On to ví nejlíp..neříkám, že bych je poslechla..ale to by byla otázka mé důvěry.
Ale děkuji za zajímavou myšlenku..na kterou budu hledat odpověď
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeAd) Helena
* ho nezkoušel pro sebe, ale aby si Abraham
* vyzkoušel a prožil svou důvěru v Boha..
Souhlasím s Vámi. Hospodin nás nezkouší kvůli sobě (k čemu by mu to taky bylo?!), ale kvůli nám samotným. Nechápu, proč se Abraham nedržel božího slova a místo toho začal v rozporu s boží vůlí realizovat Hospodinovu zkoušku DOSLOVA. Asi už byl senilní a všechno se mu pletlo.
Naprosto vylučuju možnost, že by Pán B-h (slitovný a milosrdný) chtěl lidskou věrnost podmiňovat zabitím jiného člověka. To je nesmysl…takhle B-h s lidmi nejedná.
* asi bych si nedovolila zpochybňovat Boží příkazi
Já taky ne. Jestliže On řekne, že oběť má být dobrovolná a bez vady, tak přece nebude popírat sám sebe a jako důkaz mojí věrnosti chtít, abych místo takového zvířete zabil svoje vlastní dítě. Protiřečí si lidé, Hospodin nikdy…Jeho slovo platí.
* neříkám, že bych je poslechla..
* ale to by byla otázka mé důvěry
Jistěže byste neposlechla. To je přece podstata „Abrahámovy zkoušky“. My jsme život nestvořili, tak ho nemáme právo nikomu z lidí brát. Ani kdyby nás o to Hospodin „požádal“, jako důkaz naší „opravdové“ víry, důvěry v Něho…
Kdo z vás, křesťanů, si kdy vypíchal oči, usekal ruce nebo nohy…které ho sváděly k hříchu, aby nepřišel o účast v božím království…?! Takhle je třeba číst Genesis 22…
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeZajímavé…určitě mne to nutí přemýšlet. Děkuji
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeja si myslim, ze Boh vie nase rozhodnutia uz vopred. inak by to nemohol byt vsevediaci Boh. nijako sa to nevylucuje s tym, ze mame slobodnu volu.
Líbí se vám komentář?
LikeDislikeNa tom príbehu je zaujímavé, že dospelý Izák sa nechá zviazať svojím už dosť starým otcom. Čo ak to nebola len skúška Abraháma, ale aj Izáka.
Jeho prvé stretnutie s Bohom, ktoré v jeho živote malo silný dopad. Ale to až o niekoľko kapitol neskôr…
Líbí se vám komentář?
LikeDislike