RADOST Z BOŽÍHO SLOVA aneb JAK ČÍST BIBLI

S POTĚŠENÍM A POROZUMĚNÍM

„Filip k němu přiběhl, a když uslyšel, že ten člověk čte proroka Izaiáše, zeptal se ho: ,Rozumíš tomu, co čteš?‘ On odpověděl: Jak bych mohl, když mi to nikdo nevyloží!’“
(Sk 8,30n)

Každý z nás, když čteme Bibli, někdy narazíme na to, že si klademe otázku:„Co tím chtěl pisatel asi říci?“ nebo ještě častěji: „Co mi to říká dnes do mého života?“ Někdy ale skončíme jen pokrčením ramen a konstatováním, že to dál číst nebudeme, protože„mi to nic neříká“. To by ale byla velká škoda, nechat se takto rychle připravit o radost z četby Božího slova. Pokud si ale osvojíme určitá pravidla, abychom nečetli Bibli pouze povrchně, můžeme prožívat při četbě Bible větší radost.

Nejde o nějaké zvláštní „odborné“ pokyny, které nám „zázračně“ odhalí skrytý smysl textu. Jsou to určité logické zákonitosti, které běžně bereme v úvahu v každodenním životě při četbě jakéhokoliv textu či sdělení. Pokud se je naučíme uplatňovat i při četbě Bible, budeme milé překvapeni, jak se její zvěst před námi otevře…

 

1. Základní otázky při četbě Božího Slova

Základní pravidlo pro výklad Bible říká, že pokud chceme pochopit, co chce Bible říci nám dnes, mělo bychom mít představu o tom, jak jí rozuměli lidé tehdy, když byla sepsána. To nám pomůže „přemostit“ propast staletí, která nás dělí od biblických dob. K tomu se nám budou hodit základní „zvídavé“ otázky. Ty nám pomůžou, abychom se vůbec zorientovali v logice toho, co bylo napsáno. Nejsou nijak těžké, všichni je dobře známe. Přesto jsou velkou: pomocí při četbě Bible:

Kdo napsal tento text?

Kdo byl adresátem?

Které postavy se objevují v tomto textu?

O kom se tu mluví?

Kdo to byl?

Kdy byla tato pasáž (kniha) napsána?

Kdy se odehrál tento příběh?

Co se stalo předtím a potom?

Kdy přesně se příběh odehrává (ráno, večer, v noci, v sobotu, ve svátek)?

Kde se odehrává děj?

Odkud pochází jednotlivé postavy?

Kam jdou?

Kde žil autor a kde psal svou knihu?

Kde se nacházeli adresáti této epištoly?

Co se děje v textu?

O jakých věcech se zde mluví?

Co to bylo?

Co tehdy znamenaly tyto věci pro lidi?

Co znamenal daný výraz tehdy pro posluchače?

Co asi mohlo následovát?

Proč pisatel napsal tuto biblickou knihu?

Proč používá tyto výrazy?

Proč se děj odehrává právě takto a ne jinak?

Jak se tehdy žilo?

Jak tehdy lidé přemýšleli?

Jak se onen člověk musel cítit?

Jak asi reagovalo okolí?

 

Tyto otázky nám pomůžou„ponořit se více do děje, více nad ním uvažovat, a následně tedy si všimnout i věcí, které by nám při zběžném pohledu mohly uniknout. Možná budeme překvapení, jak po těchto jednoduchých otázkách pro nás příběh „ožije“.

Nezalekněte se toho, že na všechny otázky nebudete schopni najít odpověď. Některé by vyžadovali opravdu „odborné studium“ třeba historie, archeologie, atd. Zkuste ale najít co nejvíce odpovědí, uvidíte, že vás výsledek mile překvapí. Při hledání odpovědí na vaše otázky můžu doporučit několik dobrých pomůcek:

1.1. Dobrý překlad Bible

Všeobecně platí, že čím více překladů používáte, tím lépe. Každý překlad má své slabé a silné stránky. Ideální je samozřejmě mít k dispozici text v originále. Pokud ale tuto možnost nemáme, je dobré využívat všechny dostupné překlady – pestrá mozaika.

1.2. Biblický software

Praktická pomůcka při rychlém vyhledávání jednotlivých výrazů (konkordance), častokrát jsou k dispozici i komentáře, slovníky,… Jedním z nejlepších programu je anglický Bible Works, ale je poměrně drahý. V češtině je ale dostupný také jeden z nejlepších světových biblických programů: Theophilos – v základní verzi zdarma. (Dnes již take program DAVAR3. Oba programy, i když se to nemusí zdát,  jsou česky a pokud po stažení v nich nemáte české překlady, tak je stáhněte dodatečně.  – poznámka editora)

1.3. Biblické slovníky

Biblickéslovníkynás především seznamujís historickým pozadím biblických příběhů. Představují nám dobu, ve které byla Bible sepsána, tehdejší reálie a zvyky. V češtině jsou momentálně dostupné hlavněidva slovníky: starší Biblický slovník (Adolf Novotný) a novější Nový biblický slovník (J. D.Douglas).

1.4. Biblické komentáře

Komentáře kromě různých praktických informacích nabízí také už určitý výklad, ke kterému dospěl autor komentáře. Výborná užitečná věc – někdy může být trochu zavádějící. Jindy trochu omezující. Do kategorie komentářů můžeme zařadit také spisy EGW.

Upozornění: Není dobré začít studium biblického textu četbou komentářů. Tím se už nasměruje naše uvažování, a omezí to naše přemýšlení a hledání.

 

2. Důležitost kontextu a souvislostí

Ale aťchceme nebo ne, Bible je také literárním dílem. Je to kniha, literatura se vším, co k tomu patří. Proto ji musíme takto brát, pokud chceme správně pochopit, co nám chce říct. Z málokteré knihy budete mít užitek, pokud si přečtete tam dvě věty a onde jeden odstavec. Pokud nám schází souvislosti, nebudeme příliš rozumět tomu, o čem je řeč. Pro Bibli platí něco podobného. Netvrdím, že si ji musíte číst celou od začátku až do konce, protože Bible je vlatně jakousi „knihovnou“ složenou z mnoha knih. Ale bez „kontextu“, tedy bez znalosti toho, co předchází a následuje, se ani při čtení Bible daleko nedostaneme. Určitě dobře znáte jak nás dokáže rozčílit, když někdo „vytrhává věci z kontextu“.

Co předcházelo veršům, které jsem si právě přečetl?

Kdybych četl ještě kousek dál, co bych se dozvěděl?

Jak to souvisí?

Nezůstaňme jen v samotném příběhu. Souvisí s ním třeba i to, co se odehrálo v předchozí kapitole?

Nebo snad i v následující?

Můžeme se dostat i k tomu, jaké místo má třeba daný příběh v celé knize, nebo i v Bibli.

Jak vypadal život postavy dříve?

A poté?


S kontextem úzce souvisí ještě jedna důležitá věc: hlavní myšlenka textu. Teprve okolnostia souvislosti nám ukáží, jaký byl např. záměr příběhu, který Ježíš vyprávěl. Jen čtením kontextu pochopíme, že podobenství o soudci a vdově (Lukáš) nebylo v prvé řadě o sociální nespravedlnosti v tehdejší době, ale o potřebě vytrvalosti při modlitbách. Nebo že hlavním smyslem slavného podobenství o boháči a Lazarovi nebylo popsat stav člověka po smrti, ale ukázat, že pro toho, kdo nechce Bohu věřit, nepomůže ani zázrak! Je to pro vás překvapivé? Nu tak se jen sami pusťte do čtení kontextů … :-)

 

3. Jak aplikovat biblické poselství do dnešního života

Zatím jsme mluvili o tom, jak poctivě objevit to, „co tím chtěl básník říci“. V praxi ale můžeme narazit na zásadní problém: docela přesně budeme chápat každé slovo biblického textu i kontext, ale nebudeme mít nejmenší tušení, k čemu nám to je v našem dnešním moderním životě.

Budeme číst třeba příběh proroka Ozeáše, kterému Bůh řekl: „Běž, a ožeň se s prostitutkou!“ Dobrá, ale co to má říci mě? Chce mi tím Bůh říct, že mám udělat totéž? Proč ne? A proč ano? A co když čte tato slova žena? Co pro ni znamenají? Nebo různá starozákonní nařízení pro Izrael. Co s nimi? Jakje aplikovat dnes?

Na podobné problémy můžeme narazit v různých částech Bible. A odpovědi na tyto otázky nejsou vždy lehké. Za hlavní spolehlivou cestu k moudrému řešení musím samozřejmě doporučit modlitbu. Přesto ale existují jakási všeobecná pravidla, která by nás mohl nasměrovat ke správné aplikaci do vlastního života:

To, co chce Bůh říci tímto textem mě, modernímu člověku ve 21. století, musí úzce souviset s tím, jak tomu rozuměl ten, kdo text četl tehdy! Okolnosti a praktické provedení se bude lišit podle doby, prostředí, pohlaví, situace, podmínek… Ale jeho dnešní význam se v principu nemůže výrazně lišit o jeho pů vodního záměru.
Kdykoli jsme ve stejné či nápadně srovnatelné situaci jako původní biblické postavy (podobné konkrétní životní okolnosti a situace), pak je Boží slovo„pro nás“ stejné, jako jeho slovo „pro ně“.
Pokud podmínky a prostředí doby, o níž právě čtu v Bibli, jsou zcela nesrovnatelné s naší moderní situací, potom hledáme v biblickém textu jeho princip! Hledáme v pozadí pravidlo, univerzální princip, který platí v každé době.

 

Závěr

Společně jsme se podívali na několik„pravidel“, která mohou být prospěšná každému člověku, který čte Bibli. Nevyžadují žádné zvláštní„teologické vzdělání“, protože Božím záměrem bylo, aby Jeho Slovo bylo srozumitelné pro každého. Bůh nám totiž dal všem velký dar – zdravý rozum, který může použít každý.

Pokud jej zapojíme při četbě Bible stejně, jako jej používáme v běžném životě, budeme sami překvapeni tím, jak se nám stane Bible srozumitelnější. Potom budeme moci prožívat radost z její četby a dalšího„objevování“.

Přesto bych ale nerad došel k závěru, že klíčem k pochopení Bible je nějaká „metoda“. Stačí, když budeme postupovat přesně podle návodu, krok 1, krok 2, krok 3, a výsledek se musí automaticky dostavit. Z vlastní zkušenosti asi všichni víme, že to tak nefunguje.

Proto si dovolím přidat závěrečnou, ale tu nejpodstatnější myšlenku. Nejlepší „metodou“, jak objevit, „co tím chtěl básník říci“, je setkání se samotným „básníkem“. Jen autor knihy nám může sám nejlépe vysvětlit,„co tím chtěl říci“. A rozhovor s ním není pro nás ničím nemožným., protože možnost modlit se má každý z nás. Teprve toto setkání s nejmoudřejším Autorem (Bohem) totiž přináší opravdovou RADOST Z BOŽÍHO SLOVA.

 

Tento materiál zpracoval: ThLic.Oldřich Svoboda, M.A.
Grafická úprava textu pro tyto stránky: Kamil Majer

 


Doporučená literatura:
Gordon D. Fee + Douglas Stuart, Jak číst Bibli s porozuměním, Návrat domů, Praha, 1997

Share and Enjoy

  • Facebook
  • Twitter
  • Delicious
  • LinkedIn
  • StumbleUpon
  • Add to favorites
  • Email
  • RSS